I can not believe this happened

17. srpna 2010 v 14:10 | Claire McCoy |  My heart, how are you?

__flashReplacement__


27. Nevěřila svým očím. Celých pět minut nebyla schopná logicky uvažovat. Byla jím omámená. Po těch minutách si uvědomila, že je vlastně naživu. Nechala se tím radostným pocitem obejmout a sklouzla očima z Benovi tváře. Ve dvou vteřinách si přejela v duchu všechno co se odehrálo v její hlavě když omdlela. Na konci všeho si uvědomila, že není ve stanu s Benem sama. Na okrajích jejích myšlenek se začala klubat panika a pocit trapnosti. Koukla po očku na všechny přítomné, kteří byli svědky jejího takzvanéno ponížení. Aspoň ona sama by to tak nazvala. Cítila, že se jí ve tváři jeví pocity, které se proháněly její myslí. Radost z toho že žije. Okouzlení, že je na dosah Bena. Stud, že se jí tohle stalo a pocit viny z toho, že je zdržuje. Všimla si, že se na ní Monika upřeně dívá. To její vinu ještě prohloubylo. V duchu si pomalu začala nadávat. Nevěděla jestli má promluvit, ale přála si ať to udělá někdo jiný. Najednou vešel do stanu někdo další. Chvíli si s někým něco šuškal a potom si odvedl jednoho z finalistů pryč. Po chvíli slyšela jak dav venku propuknul v radostné pištění a potom slyšela zpěv. Napočítala do deseti a potom se zvedla z pohovky. Nechápala jak jí sem dostaly. Cítila na sobě až mnoho očí, než aby se cítila jinak než v rozpacích a ticho kolem ní jí taky moc nepomáhalo. První našla svoje ústa a potom se nadechla a spustila. "Citím se opravdu dost trapně. Ani nevím co říct. Chtěla bych vám poděkovat, ale asi bych už měla jít. Máte dost starostí a mě tu nikdo nepotřebuje. " Snažila se aby to znělo aspoň trochu normálně, ale byl to skoro šepot. Nevěděla jeslti jí někdo rouzměl a bála se podívat na všudy přítomné tváře. Rozhledla se po stanu a hledala rychlý únik. Potom jí nechtěně oči sklouzily k Benovi a k tašce kterou měl na klíně. Vykouzlilo jí to úsměv. "Doufám, že budeš mít aspoň trochu radost z toho co v ní najdeš." Zase šepot. Proboha to nemůžu mluvit nahlas? Promítla si v duchu. Věnoval jí úsměv. "Děkuju. a vážně se cítiš už dobře? Byla si mimo docela dlouho." Rozpoznala, že se snažil o nenucený tón. Slyšela si někoho odklašat. Podívala se na dotyčného. Byla to Monika. "Ben byl úplně nesvůj. Takovýho jsem ho ještě neviděla." Cítila z jejího hlasu seběvědomí a přátelskost. Trochu připitoměle jí věnovala smile. "Opravdu vám děkuju už jsem v pořádku. Měla bych jít a vy máte koncert a autogramiádu. Možná se ještě uvidíme." Neveděla jeslti svoje slova myslí upřímně, ale opravdu se chtěla dostat pryč. Připadala si jako naprostý blbeček. V duchu se prala sama se sebou. Z touhou zůstat zde, ale i s tím dostat se odsud. Ukázala na východ. "Můžu tudy?" Snažila se nedívat na Bena, ale právě on jí odpověděl. "Vyprovodím tě." Cítila jak k ní míří a přitom taky to, jak se jí zrychluje tep. Proboha uklidni se, je zadaný. Nadávala si. Zadaný s holkou, která je pro tebe skoro jako sestra. Doufala, že to její reakci na jeho těsnou přítomnost sklidní.  Vydala se sním tedy k okraji stanu. Když se zastavila odhodlala se mu kouknout do očí. Vynaložila opravdu velké úsilý se v nich neztratit. Skoro neslyšela co říká, ale ucítila, že jí do rukou vkládá papírek. Zmohla se na úsměv a potom se vydala pryč. Pryč od něho proti tomu, že její srdce křičelo, ať se otočí a běží zpátky za ním. Rozum měl nakonec převahu.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | E-mail | 17. srpna 2010 v 15:27 | Reagovat

Ako keby som tam bola!! skvelé vykreslenie situácie a atmosféry Clii!!.) btw môžem sa spýtať? ono sa to aj naozaj stalo??? pretože ja som sa cítila ako keby to fakt bolo skutočné a až potom keď si tam napísala že " je zadaný" tak rozmýšľam že čo?? on bol vtedy zadaný? :DD potom mi došlo že s Claire :D

2 Claire Lullaby Claire Lullaby | Web | 17. srpna 2010 v 15:35 | Reagovat

Lení tak to se mi opravdu líbí :D Jsem ráda že tě to tak chytlo, ale musím říct, že je to pouze smyšlené :) a Ben ve skutečnosti opravdu zadaný nebyl a není :D Ujišťuju tě že je to pouze fantazie ;-)

3 Lenka Lenka | 17. srpna 2010 v 17:15 | Reagovat

Jop to ja len vravím že som sa do toho tak ponorila ako keby som počúvala Katy ako mi rozpráva čo zažila a potom keď si napísala že zadaný tak som sa prebudila a znova som to brala ako príbeh... a to stretnutie Bena s Katy, odpadnutie, a tak to je tiež vymyslené?

4 Claire Lullaby Claire Lullaby | Web | 17. srpna 2010 v 20:12 | Reagovat

No já vím naprosto jistě že se sním viděla když ta autogramiáda byla, ale se všema ostatníma fanouškama když si brala podpis. :) Pokud s ním mluvila víc, tak by ses musela zeptat Katýska :)

5 Lenka Lenka | 17. srpna 2010 v 21:48 | Reagovat

ok budem to naďalej brať ako príbeh... :) nádherný príbeh! :)

6 dadu dadu | 24. srpna 2010 v 10:01 | Reagovat

tvl..to neni možné..to je úplne genialne..kedy bude pokráčovanie?? už sa nemožem dočkať:D inák napínavé :D som zvedavá čo bude na tom papieriku :) je to skvelé claire ;-) len tak dalej..

7 Claire McCoy Claire McCoy | Web | 24. srpna 2010 v 16:57 | Reagovat

Dadu: http://inside-my-head.blog.cz/1008/why
a kdy bude 29.ka ještě nevím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama