Kiss

12. září 2010 v 18:07 | Claire Lullaby |  Endymión and Seléné





V dávných dobách se říkalo, že bohyně Seléne vozí měsíc po obloze. Každou noc následovala svého bratra Hélia, boha Slunce, aby zachytila jeho ohnivé paprsky a odrazila světlo zpět na Zem. Jedné noci tomu, ale bylo jinak. Když byla na své cestě, pohlédla dolů a spatřila ho. Endymióna. Pouhého pastevce spícího v horách. Zamilovala se do něho. Noc co noc shlížela na jeho jemnou krásu a milovala ho stále víc, dokud jednoho večera neopustila Měsíc mezi Sluncem a Zemí a nesestoupila dolů na travnatá pole, aby ulehla vedle něj.

Endymiónovi se noc co noc zdálo a překrásné ženě, které pátrala po jeho pohledu, ale on nikdy nemohl nalézt její překrásné oči. Každou noc uléhal ke spánku s přáním, aby to tentokrát bylo jiné, ale pokaždé se míjeli pohledem i když oba toužili po opětování. Najednou viděl tu přenádhernou bohyni sestupovat z oblohy zanechávajíc za sebou měsíc. Každou sekundu, kterou se k němu přibližovala, měsíc pohasínal a tak i všechno ostatní. Ona se k němu blížila čím dál víc, jenže on nebyl schopen jí vídět. Mizela mu před očima, až zbyla jen tma a on se z toho krásně smutného snu probudil. Pažemi si podpírajíc hlavu, zíral na zhaslé nebe. Když si v duchu přehrál celý sen povzdechl si. "Můj milí, trápý tě něco?" Zašeptal větřík nejkrásnějším a nejlíbeznějším hlasem, který snad nemohl ani existovat. "Sen." Opověděl jedním dalším povzdechem. "Vyprávěj mi o něm má lásko." Pobídl ho znovu větřík s hlasem bohyně vznášejíc se všude kolem něj. "Zdálo se mi o přenádherné ženě do které jsem se zamiloval, ale nemůžu nalézt její oči. Přál bych si do nich pohlédnout, abych věděl jestli mě také miluje, ale copak by tak překrásná bohyně mohla milovat mne?" Otázal se sám pro sebe. Nikdy by na takovou otázku nečekal odpověd, ale bohyně vyslechla jeho soužené srdce a najednou jí bylo jasné, že jsou stvoření jeden pro druhého. Endymión ucítil dotek, razící si cestu po jeho krku. Cítil jak, někdo přelétl po jeho lícní kosti, bradě, až k ústům. Tam se zastavil a on mohl vdechnout, přenádhernou vůni jejího dechu. "Polib mě Endymióne. " Zaprosila bohyně. V tu chvíli si uvědomil její jméno. "Seléné." Vyslovil nežně a vroucně její jméno a potom našel její tvář a přitáhl si jí blíž. Vtiskl jí polibek na dolní ret a cítil jak se její tělo zachvělo. Skoro se odtáhl, ale ona mu polibek oplatila a on už se odtrhnout nedokázal. Znovu našel její ústa a obkreslil linii jejich rtů, než stačila udělat totéž. Nakonec se jejich jazyky, začaly proplétat ve vášnivém tanci. 




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mary P. Mary P. | E-mail | Web | 14. září 2010 v 14:12 | Reagovat

ahoj,psal/a jsi ..že se ti líbí muj dess.jesli to myslíš vážně a jestli chce taky takový podobný  ,tak jukni sem:
www.collors.blog.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama