My favorite book

5. prosince 2010 v 20:11 | Claire |  Theme of the week


První jsem si řekla, že mezi knihami, které čtu, přece nemůžu najít favorita. Každou knihu, kterou jsem přečetla miluju, ale pak jsem si vzpoměla na Větrnou hůrku a řekla jsem si, že tahle knížka má přece jen v mém srdci o trochu větší místo. Ti z vás, kteří neví o čem ta knížka je, pro ty jsem sem přiložila děj a osobní ohodnocení.

Na příběh Heatcliffa a Kateřiny odehrávajíc se nejen na Větrné Hůrce, ale i v Drozdově mě přivedla pasáž z jiné mé oblíbené knížky. Nechávala sem si jí v ústraní, než dočtu všechny knížky, které jsem měla rozečtené a když jsem se k ní konečně dostala doufala jsem, že bude lepší než knížky od Jane Austonové, které jsou sice dobré, ale čověk má pocit, že nikdy neskončí a ve výsledku moc dojmu nezanechají. Byla jsem ráda, když se tato knížka později ocitla na sezamu povinné četby, protože román Emily Brontëové si to rozhodně zaslouží. S prvními řádky jsem kráčela ve stopách pana Lockwooda, nového nájemníka Drozdova. Pospolu jsme se brodily yorkshírskou přírodou, nabízející anglické bláto a vřesoviště, když jsme se snažily dostat Na Větrnou Hůrku. Poté co jsme vstoupily do oné usedlosti, ocitly jsme se v devatenáctém století. Přestože, jsme se zde objevili bez pozvání, nečekaně nás překvapí nejen nevlídné přijetí pronajimatele pana Heatcliffa, ale i drsná neskrývaná nenávist mezi obyvateli Větrné Hůrky. Přesto všechno můj společník pan Lockwood našel zalíbení v  Katce. Nakonec jsme díky nepřízni počasí nuceni přečkat zde noc a prožít strašidelné noční dobrodružství, které mého společníka podnítí pátrat po důvodech jenž vedly k neobyčejnému chování zdejších lidí.
Když se pak druhý den vydáme zpět do Drozdova, začíná se pana Lockwooda zmocňovat touha po rozlousknutí jejich zamotaného příběhu. K tomu se dobíráme díky společníkové hospodyni paní Nelly, která má celý onen příběh u svého srdce. Příběh, který vyprávý o dvou usedlostech a místních obyvatel, jejichž životy byly a jsou neúprosně ovlivňovány a manipulovány jedinou osobou - Heatcliffem. V první části vyprávění se vracíme zpátky do minulosti. Nelly zde popisuje čas, kdy starý Earnshaw, majitel usedlosti na Větrné Hůrce, otec dvou dětí - Hindleyho a Kateřiny - odchází na několik dní obchodně z domova. Cestou zpět, ale narazí na pětileté, zanedbané dítě. Z mírumilovné povahy se nad ním slituje a vezme ho pod svá ochranná křídla. Když ho přivede na Větrnou Hůrku, pojmenuje ho Heatcliff. O Heatcliffa se stará jako o vlastního a brzy ho začne upřednostňovat. Kateřina, přestože je velmi vrtkavé a sobecké povahy, si na nového bratra rychle zvykne a později se do něj zamiluje. Starší Hindley v něm však vidí svého soka a při každé příležitosti mu ztrpčuje život.

Když otec o pár let později umírá ujme se vedení na Větrné Hůrce právě Hindley se svojí manželkou.  Z nenávisti vykáže Heatcliffa na místo čeledína a Kateřině zakáže se sním byť jen vídat. Tím ukazuje, že Heatcliff už do rodiny nepatří. I když jsou pod dohledem, nachází chvíle kdy si spolu mohou hrát. Při jedné takové příležitosti se dostanou do Drozdova, kde se Kateřina zraní a je nucena zůstat u rodiny Lintonových. Heatcliff se tedy vrací na Větrnou Hůrku sám. V době, kdy Kateřina pobývá mimo Hůrku se spřátelí s Lintonovými dětmi Edgarem a Isabelou. Když se vrací zpět, Heatcliff si uvědomí, že se změnila a naučila se pánským způsobům. Cítí se náhle vedle ní nejistě, protože on sám chodí špinavý a neučesaný.

Uplyne několik let, kdy vztah mezi Heatcliffem a Kateřinou chřadne. Jelikož se Kateřině líbí Edgar a dává to na sobě znát uteče Heatcliff z domu. I když Kateřina Heatcliffa miluje vdá se za Edgara a odstěhují se spolu do Drozdova. O několik let později se Heatcliff vrátí zpět kvůli pomstě. Od Hindleyho, ze kterého je po smrti manželky zpustlý alkoholik, získává lstí moc nad Větrnou Hůrkou. Navštěvuje Kateřinu a přiměje ji k tajným schůzkám. Kateřina je brzy nucena volit mezi Heatcliffem a svým manželem. Toho však není schopná. Zhroutí se a onemocní. Aby toho nebylo málo, Heatcliff se v ní rozhodne vzbudit žárlivost a rozhodne se svést její švagrovou Isabelu, naivní mladou dívku. Tu však pouze využívá, nutí ji k útěku a tajně se s ní ožení. Isabele chvíli trvá, než prohlédne Heatcliffovu krutou povahu. Pak prchá co nejdále, aby ji manžel nenašel. Po devíti měsících porodí syna Lintona. Mezitím také Kateřina porodí dceru a umírá. Dcera dostane jméno Katka. Tu vychovává její otec a služebná Elena. Katka dospívá v krásnou a milou dívku, pravý opak své matky. Po smrti Isabely se k nim stěhuje také její bratranec Linton. Ten však nežije na Drozdově dlouho. Jakmile se Heatcliff dozvídá, že jeho syn je opět nedaleko, bere si jej k sobě. Přesto, že Linton je Heatcliffův syn, Heatcliff jej neváhá obětovat svému krutému plánu. Vzhledem k synovu podlomenému zdraví však musí pomstu realizovat rychle. A tak seznamuje Lintona s mladou Katkou a další lstí je přiměje k sňatku. Linton brzy po svatbě umírá. Katka, která se mezitím přestěhovala na Větrnou Hůrku, teď zůstává sama v cizím prostředí. Heatcliff ji nedovolí vrátit se do rodného domu na Drozdov. A co víc, nepustí ji na krok z domu. Je rozhodnut dotáhnout svou pomstu do konce. A když se již nemůže mstít své milované Kateřině, je rozhodnut pomstít se po letech alespoň její dceři. A tak nakonec Heatcliff dosahuje svého cíle. Mstí se celému světu za své nešťastné dětství, ale spokojen s dokonaným dílem teď jakoby ztrácel sílu k životu. Jeho mrtvá a milovaná Kateřina mu stále nedává spát a Heatlicff na ni musí neustále myslet. Postupně se uzavírá do sebe a ztrácí zájem o dění okolo sebe. Jediné na co myslí je, že ho jeho milovaná Kateřina volá k sobě. Právě v této době příjíždí můj společník pan Lockwood a hospodyně nás seznámí s tímto příběhem.
Mého společníka pak napadne, že se začne mladé Katce dvořit, ale než je toho schopen je znovu odvolán kvůli pracovním povinnostem do města. Když se po nějaké době vrací zpět do Drozdova a znovu se setkává s hospodyní Elenou, dozvíme se  jak nečekaně záležitost skončila. Heatcliff zemřel a s ním skončila i celá ponurá atmosféra, která panovala poslední roky nad vřesovišti. A s Heatcliffovou smrtí zmizela i jeho temná vláda nad osudy místních lidí. Nechal se pohřbít vedle své Kateřiny, aby tak mohl být  se svou lásku, alespoň po smrti. Mladá Katka se ujala svého zanedbaného bratrance Haretona a začala ho učit číst. Později se do sebe zamilovali, nyní se budou brát a stěhovat na Drozdov.
Větrná Hůrka tedy zůstane neobydlená. Čtenář jen může sledovat, jak nešťastné dětství může ovlivnit celý budoucí život člověka, v případě Heatcliffa i celého panství.

Přesto ale nic netrvá věčně, a tak snad alespoň po smrti nalezl Heacliff svůj dlouho marně hledaný klid a lásku a celé panství by se mohlo začít těšit na příznivější zítřky. Kniha vám nabídne nenaplněnou lásku a cit, jenž jako zhoubný oheň spálil duši a zanechal v ní jenom pustošivou nenávist a celoživotní touhu po pomstě. Přestože se kniha dlouho po svém vydání nedočkala ocenění, v dnešní době už má své obdivovatele. Nemálo lidí smeká před Emily Brontëovou jenž použila nejen svou fantazii, ale i osobní prožitky ke své inspiraci. Podle mého mínění si Emily zaslouží, velký obdiv a úctu. Pokud toho není někdo schopen a určitě je nemálo těch, kteří toho schopni nejsou, tak by alespoň ze slušnosti nemusel projevovat své opačné pocity či dojmy a v klidu toto dílo přejít.
Emily Brontëová byla anglická spisovatelka a v době, když žila své dílo publikovala pod mužským pseudonymem Ellis Bell, aby se vyhnula předsudkům, které v sobě lidé vyvolávali, když autory vydávaných knih byly i ženy. Podle mého názory autorka dala svým postavám charatekry a vlastnosti, které si zaslouží zdůraznění.

Emily ve svém románu porušuje klasický pohled na ženství a mužství. Heatcliffa vykreslovala současně jako člověka, který dokázal být stejně tak citlivý, milující a zranitelný jako krutý, vypočítavý a mstivý.
Kateřina je energická, impulzivní dívka, mnohem samostatnější než její protějšek Edgar, který působí jako citlivý a pasivní muž. Do jisté míry evokuje představu jedince vychovávaného ve zlaté kleci, zatímco Kateřina se svobodně proháněla s Heathcliffem po yorkshirských vřesovištích. Pokud se zaměříme i na druhou generaci obou rodin, nestandardní zacházení s přívlastky hrdinů a hrdinek se opakuje. Kateřinina dcera Katka sice působí jemně, ale je zdravotně odolnější než Heathcliffův syn Linton, který má zdraví velmi podlomené. Katka je také odvážnější a snaží se Heathcliffově krutovládě vzdorovat, čehož ani Linton, ani Hareton nejsou schopni. Celkově hlavní ženské hrdinky románu, Kateřina a její dcera Katka, představují postavy mnohem vzdělanější a na vyšší společenské úrovni než jejich mužští partneři. Ženy navíc představují postavy morálně i fyzicky zdatnější oproti jejich mužským a majetným protějškům. Pro dobu 19. století byl revoluční i fakt, že celý příběh vypráví žena a navíc služebná Nelly Dean.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 matanov matanov | Web | 5. prosince 2010 v 20:43 | Reagovat

Nevím, jestli Kateřina dodávala energii jako nějaký energetický drink, spíš byla energická. Ale to si plete spousta lidí.
Pobavilo mě, jak v Zatmění Edward říká, že mu to přijde jako "hate-story".
Na Větrné Hůrce je určitě velmi silná kniha (jak by řekla naše bývalá třídní :-D). Budu si ji někdy muset přečíst znova
)nejlépe v angličtině...), ač to nebude tak oddychové a pohodové jako Austenová.)

2 LentilkaS LentilkaS | Web | 5. prosince 2010 v 23:04 | Reagovat

Ta taky patří mezi moje oblíbený. I když Heatcliff mi vždycky dělal trochu problémy :) Austinová je taky skvělá :) ale já si vybrat nemohla :D

3 shitman shitman | E-mail | Web | 7. prosince 2010 v 21:14 | Reagovat

promin, dneska na to nemam čas ani myšlenky, přečtu si to jindy.. :-(

4 Ejnet Ejnet | Web | 10. prosince 2010 v 12:07 | Reagovat

Na Větrné hůrce jsem také četla.. Moc tu knihu ráda nemam, myslim příběhově. Přijde mi to až moc ujeté na tu dobu... Ale je to věc názoru. :o)

5 shitman shitman | Web | 11. února 2011 v 16:41 | Reagovat

jééje, já na to úplně zapomněl.. :D ale večer si to přečtu ;-) pokud mi teda bude líp..

6 *Dragonfly *Dragonfly | Web | 19. února 2011 v 17:53 | Reagovat

četla jsem Větrnou hůrku a byla jsem nadšená a potěšená, že se mezi povinnou četbou vyskytuje něco tak příjemného :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama